Modelová situace (nejde o skutečná data): firma s e-shopem začne psát texty s AI a za měsíc zveřejní dvakrát víc článků a popisů než dřív. Majitel vidí rychlý růst počtu textů. Zákaznická podpora ale odpovídá na stejné otázky a nové texty se čtou jako zaměnitelné.
Content Marketing Institute (CMI) zveřejnil 4. 11. 2026 výsledky své zprávy o trendech B2B obsahu pro rok 2027, tedy 17. ročníku dotazníku, který dělá s MarketingProfs. Sběr odpovědí běžel od 23. 6. do 11. 8. 2026. Z celkem 1 132 odpovědí z celého světa se článek opírá o 861 B2B marketérů, většinou ze Severní Ameriky. Titulek zní „Faster and Cheaper, But Not Better“, česky rychleji a levněji, ale ne lépe.
Text rozlišuje, co podporují čísla dotazníku a co je jen výklad autora. Z toho plyne, kde firmě pomáhá obsah generovaný AI a kde je potřeba redakční práce v rámci obsahové strategie.
Co průzkum CMI ukázal o AI v tvorbě obsahu?
Většina dotázaných AI v tvorbě obsahu už používá a hlavním přínosem je podle nich rychlost. Nástroje s AI uvedlo 88 % respondentů. Z těch, kdo je používají, jich za poslední rok používání rozšířilo 60 %, z toho 37 % strategicky.
Rychle roste i používání AI agentů, tedy programů, které samy plní vícekrokové úkoly. Používá je 59 % dotázaných, o rok dříve to bylo 28 %. Loni se ptali na zkoušení nebo používání, srovnání je tedy orientační.
Respondenti mohli vybrat až tři přínosy AI a graf níže ukazuje všechny, které článek uvádí. Rychlost zvolilo 78 % odpovídajících, kvalitu 17 %.
Obavy vypadají opačně než přínosy. Zajištění přesnosti označilo za jednu ze tří největších výzev 54 % respondentů a stejný podíl kontrolu kvality. Udržet hlas značky a autenticitu uvedlo 52 %.
Čím AI podle marketérů přispívá k tvorbě obsahu
Je AI obsah opravdu levnější a horší? Co data neříkají
Zpráva levnější obsah nedokládá, protože úspory nákladů v ní nikdo nezměřil. Autor píše, že AI obsah je rychlejší a levnější, ale ne lepší, číslo o úsporách ale neuvádí. Cena nebo rozpočet patří k nejméně uváděným výzvám AI, zvolilo ji 8 % respondentů.
Stejně opatrně číst „ne lépe“: údaj 17 % neříká, že kvalita klesla, jen že ji jako přínos AI zvolilo málo lidí. Přímé měření kvality zpráva nepřináší, autor sám dodává, že se ztráty kvality na ukazatelích výkonu často dlouho neukážou. Nepřímé signály jsou odpovědi na otázku o tlaku na rychlost, kterému se věnuje další oddíl.
Při čtení čísel pomáhá pět omezení:
- Vzorek: 861 B2B marketérů, většinou ze Severní Ameriky. Údaje za Česko článek neuvádí, takže jde o orientační srovnání.
- Velikost firem: 21 % mikro (1 až 9 zaměstnanců), 30 % malé (10 až 99), 24 % střední (100 až 999) a 25 % velké (1 000 a víc).
- Jde o vnímání, ne o měření: respondenti odpovídali v dotazníku a výsledky obsahu se neměřily. I efektivitu vlastního marketingu (60 % ji hodnotí jako dobrou) posuzovali sami.
- Souvislost, ne příčina: autor sám u vyhoření a tvůrčí únavy poznamenává, že data ukazují souvislost, ne příčinu.
Co dělá tlak na rychlost s lidmi a s texty?
Tlak na rychlost vzrostl u většiny dotázaných a jeho následky nesou hlavně ti, kdo texty píšou. Tlak na rychlejší tvorbu obsahu za posledních 12 měsíců zaznamenalo 65 % respondentů. Tlak na rychlost přitom není totéž co AI: zpráva ho spojuje i s rozpočty, stálým počtem lidí a množstvím kanálů.
Následky, které nejčastěji zvolili ti, kdo tlak zaznamenali:
- Vyhoření nebo tvůrčí únava: 35 %.
- Méně původního myšlení: 32 %.
- Obecnější obsah: 29 %.
- Vyšší efektivita: 28 %.
- Více přepracování uvnitř firmy: 22 %.
- Více chyb a nepřesností: 15 %.
Proč vedoucí a tvůrci vidí AI jinak?
Vedoucí hlásí častěji přínos, řadoví tvůrci častěji zátěž. Tlak na rychlost vzrostl u řadových tvůrců víc než u vedoucích (ředitelské úrovně a výš), rozdíly podle role ukazuje seznam níže.
Autor zprávy upozorňuje, že když je hlavním měřítkem rychlost, týmy přestanou poznávat, kdy efektivita klesá. Vedoucím radí zamyslet se nad tím, co ve firmě oceňují: pokud se počítá jen objem a doba dodání, kvalita se podle něj mezi oceňovanými věcmi nepočítá.
Praktický důsledek je doporučení tohoto textu, ne zjištění zprávy: majitel, který hodnotí AI obsah jen podle počtu textů, by se měl zeptat i těch, kdo texty po AI opravují. Ukáží mu, kolik práce se přesunulo z psaní do kontroly.
- Tlak na rychlost vzrostl: vedoucí 59 %, manažeři 69 %, řadoví tvůrci 72 %.
- Vyhoření nebo tvůrčí únavu uvedli: vedoucí 27 %, manažeři 41 %, řadoví tvůrci 48 %.
- Vyšší efektivitu uvedli: vedoucí 38 %, manažeři 20 %, řadoví tvůrci 22 %.
Kde AI v obsahu nechat a kde nasadit redakční práci?
AI nechat u dílčích úkolů, které nenesou odbornost firmy, a redakční práci nasadit všude, kde text stojí na faktech, zkušenosti a důvěře. Podle CMI buduje důvěru hlavně užitečná praktická informace, kterou uvedlo 64 % respondentů. Následuje prokázaná odbornost v oboru s 59 % a příběhy zákazníků s 50 %.
Vlastní data fungují jako samostatný zdroj důvěry: originální výzkum zvolilo 27 % a odborníky z firmy 42 %. Právě tohle model jazyka sám nevytvoří. Zpráva nepopisuje redakční postup, rozdělení úkolů níže je výklad tohoto textu opřený o její čísla a pokyny Googlu.
Google v pokynech k obsahu s generativní AI píše, že je zásadní obsah ručně ověřit a zkontrolovat. Modely podle něj fakta nevyhledávají, jen předvídají pravděpodobné posloupnosti slov, a mohou proto zavádět chyby. Hromadné vytváření stránek bez přidané hodnoty může porušovat pravidla proti zneužití hromadného obsahu.
V pokynech k užitečnému obsahu se Google ptá, zda text napsal nebo zkontroloval odborník či nadšenec, který téma prokazatelně zná. Text má přinášet víc než přeformulování cizích zdrojů. Google tu pracuje s pojmem E-E-A-T, tedy zkušenost, odbornost, autorita a důvěryhodnost, a nejdůležitější z nich je podle něj důvěryhodnost.
Zajímavý je rozpor v číslech. Přesnost je pro marketéry hlavní výzva (54 %), ale přísné ověřování faktů jako zdroj důvěry uvedlo jen 17 %. Možné vysvětlení, výklad tohoto textu a ne zdroje: čtenář správnost nepozná, chybu ano. Ověřování je tedy údržba, ne marketingový argument.
- AI jako pomocník: první osnova a seznam otázek, na které má text odpovědět; několik variant titulku a perexu k výběru; zjednodušení nebo zkrácení vlastního hotového textu; kontrola pravopisu.
- Redakční práce člověka: ověření každého čísla, data a názvu u původního zdroje; příklady a zkušenosti z vlastní práce; vlastní data, například z dotazů zákazníků; stanovisko firmy k tématu; závěrečné čtení v tónu značky.
- Nechat spíš na člověku než na AI: odborná doporučení, práva a povinnosti, srovnání s čísly a všechno, co si čtenář podle textu zařídí nebo koupí.
Jaká pravidla si firma napíše, než AI do obsahu zapojí?
Stačí dvě krátká pravidla: kde AI nepoužívat a jak se to říká čtenáři. Zpráva ukazuje, že většina firem je nemá. Žádné pravidlo pro zveřejňování využití AI nemá 52 % organizací a zásady pro případy, kdy AI nepoužít, nemá 37 %. Zveřejňuje to u každého textu jen 8 %.
Obavy ze skepse publika přitom sdílí 75 % respondentů. Autor zprávy soudí, že čtenáře zajímá spíš původ obsahu než postup jeho výroby, a že dobrá práce s AI je pořád dobrá práce. Místo otázky „kde je v tom AI“ navrhuje ptát se, kde je v tom člověk. Google v pokynech doporučuje u textů, kde se čtenář může ptát, jak vznikly, vysvětlit i využití automatizace.
Google označuje za klamavé i vymyšlené autory, například s AI portréty, falešnými jmény nebo kvalifikacemi. Firemní blog má mít skutečného odpovědného autora nebo redakci.
Kontrolní seznam před zveřejněním textu s AI:
- Kdo za text odpovídá? Uvést konkrétní osobu nebo redakci, ne vymyšleného autora.
- Je každé číslo, datum a název zdroje ověřené u původního zdroje, ne jen v textu od AI?
- Obsahuje text aspoň jednu věc, kterou čtenář jinde snadno nenajde: vlastní data, postup nebo srovnání?
- Neříká text jen jinými slovy to, co už říkají ostatní?
- Zní text jako firma, tedy v domluveném tónu komunikace? Přečíst ho nahlas.
- Je tam, kde by se čtenář zeptal, jak text vznikl, uvedeno využití AI a role člověka?
Zdroje a stav informací
Stav informací k 20. 11. 2026. Údaje jsou ověřené u těchto zdrojů:
- Faster and Cheaper, But Not Better: What the 2027 B2B Content and Marketing Trends Report Reveals About AI, Speed, and Trust (Content Marketing Institute (autor Robert Rose, 4. 11. 2026); data CMI a MarketingProfs, dotazník 23. 6. až 11. 8. 2026)
- Google Search’s guidance on using generative AI content on your website (Google Search Central)
- Creating helpful, reliable, people-first content (Google Search Central)
Jak články vznikají a ověřují: redakční zásady blogu.
Rozdělte úkoly: AI nechte na osnovy, varianty titulků a úpravy vlastního textu, ale čísla, příklady a stanovisko firmy ať dodá člověk. Hodnoťte obsah i podle toho, kolik oprav vyžaduje, ne jen podle počtu textů za měsíc, a napište si, kde se AI nepoužívá.