Firma nechá jazykový model napsat články o svých službách a oživit staré texty. Hned se ozvou tři otázky: nezhorší to pozice ve vyhledávači, musí se obsah označit a komu patří? Odpovědi jsou v dokumentaci Googlu, pravidlech platforem, nařízení o umělé inteligenci a zprávách autorských úřadů.

Text popisuje stav k 11. listopadu 2026 a vychází z oficiálních zdrojů na konci. Kde se zdroje liší nebo údaj chybí, je to řečeno.

Co o obsahu z AI říká Google a co chtějí platformy?

Google obsah generovaný AI nezakazuje, jako spam ale bere hromadné vytváření stránek, které mají hlavně ovlivnit pořadí, ne pomoci čtenáři. Generativní AI smí podle jeho dokumentace pomáhat s průzkumem tématu a uspořádáním původního obsahu.

Příklady hromadné tvorby (scaled content abuse) podle spamových pravidel: mnoho stránek bez přínosu, přepis cizích zdrojů synonymy či překladem a slepování textů bez přidané hodnoty. Porušující weby mohou klesnout ve výsledcích nebo z nich zmizet.

Google doporučuje u obsahu odpovědět na otázky kdo, jak a proč. Použití AI radí uvést tam, kde by to čtenář rozumně čekal; povinné je to jen v pravidlech Merchant Center pro e-shopy. Vymyšlený autorský profil, třeba s fotografií z AI, označuje za klamání. Fakta i metadata včetně alt textu radí před zveřejněním ručně ověřit.

YouTube žádá označit realisticky působící změněný či syntetický obsah, například skutečnou osobu v situaci, která se nestala. Nastavuje se při nahrávání v části Attributes u položky AI use. Scénáře, osnovy, názvy a náhledy z AI ani zjevně nerealistický obsah označovat netřeba.

Meta v příspěvku z dubna 2024 popisuje štítek AI info, který se přidá při průmyslových značkách AI obsahu nebo sebeoznačení autora. E-shopům Google Merchant Center ukládá, aby obrázky z AI nesly v metadatech IPTC (metadata obrázků) hodnotu DigitalSourceType nastavenou na TrainedAlgorithmicMedia a produktové texty z AI byly uvedeny zvlášť a označené.

Které povinnosti z nařízení o AI se týkají textů a obrázků a od kdy platí?

Pravidla transparentnosti v článku 50 nařízení (EU) 2024/1689 se používají od 2. srpna 2026 a dělí se podle role: firmu jako uživatele nástroje se týká hlavně označení realistických deepfaků a veřejně informujících textů bez lidské kontroly.

Odklad se týká jen označování výstupů u poskytovatelů: podle nařízení (EU) 2026/1744 (digitální omnibus o AI), zveřejněného 24. července 2026, splní poskytovatelé systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 odstavec 2 do 2. prosince 2026.

Podle Komise (29. července 2026) je kodex postupů z června 2026 dobrovolný a existují volitelné unijní ikony. Pokuta za porušení článku 50 může být podle čl. 99 odst. 4 písm. g) až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového obratu, podle toho, co je vyšší; u malých a středních podniků platí nižší z obou hodnot (odstavec 6).

Modelová situace (nejde o skutečný případ): firma dá na web fotorealistickou AI vizualizaci vlastní dílny, která vypadá jako snímek skutečné provozovny. To odpovídá popisu deepfaku podle Komise, takže má uvést, že je uměle vytvořená. Přehled povinností podle článku 50:

  • Poskytovatel generativního nástroje (odstavec 2): výstupy, tedy zvuk, obraz, video i text, nesou strojově čitelné označení; netýká se to nástrojů, které jen pomáhají s běžnými úpravami.
  • Firma, která pomocí AI vytváří nebo upravuje realistický obrázek, zvuk či video vypadající jako pravé, takzvaný deepfake (odstavec 4): uvede, že je uměle vytvořené, a to jasně a nejpozději při prvním zobrazení.
  • Firma zveřejňující AI text o věcech veřejného zájmu (odstavec 4): označení odpadá po lidské kontrole či redakčním řízení, když někdo nese redakční odpovědnost. Běžný popis produktu pod to podle znění spíše nespadá, jde však o náš výklad; pojem veřejného zájmu článek blíže nevymezuje.

Komu patří texty a obrázky z AI a co je nejisté?

Čistě AI vytvořený výstup autorskou ochranu podle amerického úřadu a evropské studie zpravidla nemá, chránit lze lidský přínos. Americký úřad pro autorská práva ve zprávě z ledna 2025 uvádí, že prompty, tedy textová zadání modelu, podle současné techniky samy dostatečnou kontrolu nad výsledkem nedávají. Chráněno může být tvůrčí uspořádání a úpravy výstupu; pokud AI člověku jen pomáhá, ochranu to neovlivňuje.

Studie pro výbor JURI Evropského parlamentu z července 2025 vychází z pojetí vlastního duševního výtvoru autora. Výstupy bez smysluplného lidského vstupu podle ní chráněny nejsou, samotný prompt autorství nezakládá a zůstává riziko, že výstup připomene cizí dílo. Vyjadřuje názor autora, nikoli závazný výklad práva.

Británie se liší: zákon z roku 1988 chrání i díla vytvořená počítačem bez lidského autora. Vládní zpráva z března 2026 navrhuje tuto zvláštní ochranu zrušit, pokud se neprokáže její přínos, a díla vytvořená s pomocí AI chránit jako jiná. Jde o návrh, ne o zákon.

Nejisté zůstává, kolik lidských úprav stačí, protože se posuzuje případ od případu. Praktická opatrnost, nikoli záruka: logo, maskota a hlavní grafiku nenechat vzniknout jen zadáním do generátoru, uchovávat koncepty i zadání.

Jak vypadá poctivý postup od zadání po zveřejnění?

Poctivý postup znamená, že AI připraví koncept a člověk ručí za výsledek. Modelový příklad (nejde o skutečný případ): koncept tvrdí, že podle nedávné studie vzrostly tržby o desítky procent, ale žádný odkaz nenabízí. Bez kontroly by se tvrzení dostalo na web.

Rizika odhalí rychlá kontrola: vymyšlený zdroj prozradí odkaz vedoucí nikam nebo studie, kterou uvedený autor nenapsal. Jednotný styl se pozná přečtením tří článků po sobě: opakují se úvody, spojky i nadpisy. Duplicitní obsah odhalí porovnání nadpisů: dva články na stejnou otázku patří ke sloučení. Postup v sedmi krocích:

  1. Zadání: účel, čtenář, povolené zdroje a zákaz vymýšlet čísla, citace a paragrafy.
  2. Koncept: první verze od modelu je podklad, ne hotový text.
  3. Ověření faktů: každé číslo, datum, zákon i studie se dohledá v otevřeném primárním zdroji, co se nedohledá, vypadne.
  4. Lidská úprava: doplnit vlastní data, ceny, fotografie a zkušenost firmy.
  5. Kontrola: titulek, popis, strukturovaná data, alt texty a každý odkaz.
  6. Autorství a označení: odpovědná osoba, případně věta o použití AI a označení tam, kde ho žádá platforma nebo článek 50.
  7. Záznam: kdo, kdy, v jakém nástroji a podle jakých zdrojů text vznikl.

Jak obnovit starší texty a nevytvořit duplicity?

Obnova znamená u každého článku rozhodnout, zda se aktualizuje, sloučí, nebo přesměruje, ne hromadně přepsat. Google mezi varovnými signály uvádí změnu data stránky jen kvůli dojmu čerstvosti. Datum se proto mění až po skutečné aktualizaci faktů.

Sloučení se hodí, když několik článků odpovídá na stejnou otázku. Jeden zůstane hlavní a ostatní adresy se na něj pošlou trvalým přesměrováním 301. Podle Googlu je takové přesměrování signálem, že cíl má být kanonický, a ve výsledcích se ukazuje nový cíl; u dočasného zůstává původní adresa. U většího počtu článků pomůže nejdřív obsahová strategie.

Hromadné přepisování podobných textů jinými slovy bez nového přínosu se může podobat příkladům ze spamových pravidel. Podobné stránky, které mají zůstat, je třeba odlišit obsahem, případně řešit kanonizací.

Co udělat se starým článkem

Ověřit aktuálnost
Porovnat fakta, čísla a odkazy článku s dnešními primárními zdroji.
Najít překryv
Vypsat články, které odpovídají na stejnou otázku čtenáře.
Vybrat hlavní adresu
Ponechat článek s nejpodrobnějším obsahem, ostatní sloučit do něj.
Sloučit a doplnit
Přenést jen užitečné a doplnit vlastní data a zkušenost, ne totéž jinými slovy.
Přesměrovat trvale
Staré adresy poslat přesměrováním 301 na sloučenou. Datum změnit jen při věcné změně.
Rozhodovací postup sestavený podle zásad Googlu pro přesměrování a pro obsah psaný pro lidi; nepracuje se statistickými údaji.

Jaký kontrolní seznam použít před zveřejněním a po obnově?

Před zveřejněním i po obnově projděte deset otázek; cokoli s odpovědí ne opravte.

Článek je informační přehled, nikoli právní poradenství; konkrétní případ označování a autorských práv je vhodné probrat s právníkem.

  • Pomáhá text čtenáři, a ne jen pozicím?
  • Je každé číslo, datum, zákon a studie dohledané v primárním zdroji, který někdo otevřel?
  • Fungují odkazy a říkají to, co text tvrdí?
  • Obsahuje text vlastní data, zkušenost nebo fotografie firmy?
  • Je uveden odpovědný autor a tam, kde to dává smysl, i použití AI?
  • Jsou zkontrolovány titulek, popis, strukturovaná data a alt texty?
  • Je realistický obrázek či video z AI označeno podle platformy a článku 50, u e-shopu i metadaty IPTC?
  • Prošel text lidskou kontrolou a ví firma, kdo za něj odpovídá?
  • Odpovídá na stejnou otázku jiný článek, a pokud ano, je sloučený a přesměrovaný?
  • Mění se datum jen při věcné aktualizaci a je zaznamenáno, kdo a čím text vytvořil?

Zdroje a stav informací

Stav informací k 11. 11. 2026. Údaje jsou ověřené u těchto zdrojů:

Jak články vznikají a ověřují: redakční zásady blogu.

ZKUSTE TO V PRAXI

Zavést tři pravidla: každé číslo má otevřený primární zdroj, každý text má odpovědnou osobu a každý realistický obrázek či video z AI se zkontroluje proti pravidlům platformy a článku 50. Staré články se před přepsáním nejdřív posoudí a překrývající se sloučí a přesměrují.

Nejasný pojem?Nahlédněte do slovníku ↗