Termín vibe coding vznikl na začátku roku 2025 a od té doby označuje velmi různé situace: od nadšence, který si nechá vygenerovat jednoduchou aplikaci, po vývojový tým, který zadává úkoly AI nástroji napojenému na firemní kód. Rizika se přitom výrazně liší.
Článek vysvětluje, odkud pojem pochází, čím se liší od agentního vývoje, co ukazují studie a průzkumy a co o rizicích říká britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCSC). Stav je k listopadu 2026.
Odkud pojem pochází a čím se liší agentní vývoj
Pojem použil Andrej Karpathy, odborník na umělou inteligenci, v příspěvku na síti X dne 2. února 2025 (podle UTC). Podle jeho popisu člověk zadává pokyny, přijímá všechny návrhy nástroje bez prohlížení změn, chybová hlášení vkládá zpět bez komentáře a kód mu občas přeroste přes hlavu. Sám dodává, že se to hodí u jednorázových víkendových projektů. Jádrem původního významu je tedy to, že člověk kód nečte.
Agentní vývoj popisuje něco jiného: schopnosti nástroje, nikoli přístup člověka. AI agent dostane úkol, sám naplánuje postup, upraví více souborů, spouští příkazy a testy a výsledek vyhodnotí. Podle dokumentace GitHub Copilotu agent prozkoumá úložiště kódu, naplánuje změny, provede je, spustí testy a může otevřít návrh změny (pull request). Agent tedy může pracovat i pod přísnou lidskou kontrolou.
V praxi se hranice stírá: NCSC chápe vibe coding jako zadání na vysoké úrovni, podle něhož AI agent staví aplikaci s velkou samostatností, a popisuje škálu od ručního psaní s našeptávačem po plný vibe coding, kde AI rozhoduje o architektuře, kódu i testech a člověk kód podrobně nečte.
Co ukazují data o rychlosti a kvalitě
Nejpřísněji změřená je rychlost. Organizace METR zveřejnila v červenci 2025 randomizovanou kontrolovanou studii, v níž o použití AI rozhodoval los u každého úkolu. Zapojilo se 16 zkušených vývojářů a 246 skutečných úkolů ve velkých projektech s otevřeným kódem. S AI trvaly úkoly o 19 % déle, přestože vývojáři čekali zrychlení o 24 % a po studii věřili, že je AI zrychlila asi o 20 %. Autoři upozorňují na malý vzorek a nástroje z počátku roku 2025.
V únoru 2026 METR s novými daty navázal: 57 vývojářů a více než 800 úkolů. Odhady vyšly opačně: čas na úkol byl o 18 % kratší u původních účastníků a o 4 % kratší u nově přizvaných, intervaly spolehlivosti ale sahají až k 9 % delšímu času, zpomalení tedy nelze vyloučit. Autoři sami píší, že jsou data kvůli výběru účastníků nespolehlivá: někteří vývojáři nechtěli bez AI pracovat a 30 až 50 % účastníků se rozhodlo některé úkoly nepředložit. Považují za pravděpodobné, že AI dnes zrychluje víc než na počátku roku 2025, a že jejich odhad je spíš dolní mez, velikost zrychlení ale z dat určit nelze, a studii proto přepracovávají.
Zpráva DORA, výzkumný program Google Cloudu, vyšla v září 2025 a opírá se o odpovědi téměř 5 000 odborníků a více než 100 hodin kvalitativních dat. AI v práci používá 90 % respondentů, více než 80 % věří, že jim zvýšila produktivitu, a asi 30 % má v kód od AI malou nebo žádnou důvěru. Podle zprávy má AI nyní kladný vztah k propustnosti dodávek softwaru i k výkonnosti produktu, ale záporný ke stabilitě dodávek. AI podle autorů zesiluje to, co v týmu už je. Jde o průzkum, tedy o souvislosti, nikoli o příčiny. Novější ročník než 2025 jsme k listopadu 2026 nenašli.
Průzkum Stack Overflow 2026 (dotazování od 23. června do 5. srpna 2026, 30 903 platných odpovědí ze 169 zemí, respondenti oslovení přes web, blog a e-mailový seznam Stack Overflow, nejde tedy o náhodný výběr) uvádí, že AI denně používá přes 70 % respondentů. Na otázku, kdy je přijatelné AI důvěřovat, 48 % uvedlo situaci, kdy odpovědi snadno ověří, a 16 % většinu úloh, které nejsou důležitými pracovními rozhodnutími. Jde o vlastní hodnocení, ne o měření práce.
Rizika podle oficiálních zdrojů
NCSC v blogovém příspěvku z 18. června 2026 uvádí, že AI se učila na kódu, z něhož část obsahuje bezpečnostní chyby, a při minimálním dohledu proto hrozí zranitelný kód. Druhým rizikem je údržba: kód může být komplikovaný a hůř srozumitelný. Ve zprávě o projevu ředitele NCSC Richarda Hornea na konferenci RSAC (24. března 2026) stojí, že software vzniklý bez lidské kontroly by mohl potenciálně šířit zranitelnosti; vibe coding označil za velkou příležitost s vlastními riziky.
Odpovědnost zůstává u člověka. Dokumentace Claude Code uvádí, že za kontrolu navrhovaného kódu a příkazů před schválením odpovídá uživatel. Dokumentace Copilotu upozorňuje, že kód může být chybný nebo neoptimální a může obsahovat zranitelnosti, a doporučuje ho před ostrým provozem zkontrolovat a otestovat; záznam práce agenta kontrolu nenahrazuje.
Agenti přidávají vlastní riziko. Prompt injection je podvržený pokyn ukrytý v textu, který agent čte, třeba na webu nebo v dokumentu, a který se snaží přebít původní zadání. Claude Code proto doporučuje nepředávat mu přímo nedůvěryhodný obsah, kontrolovat navrhované změny důležitých souborů a skripty spouštět ve virtuálních strojích; přiznává přitom, že žádná ochrana není neprolomitelná. Závislost na nástroji prověřená dokumentace samostatně neřeší; plyne spíš z provozu (agent Copilotu pracuje jen s úložišti na GitHubu), proto se vyplatí držet zadání, testy a historii změn ve vlastním úložišti.
Kdy je vibe coding rozumný a kdy ne
Podle NCSC je plný vibe coding často v pořádku u prototypů, tedy zkušebních verzí k ověření nápadu, u ukázek a interních nástrojů s omezeným dosahem, pokud se nepracuje s citlivými daty ani s bezpečnostními funkcemi. K ruční práci a důkladné kontrole se naopak doporučuje posunout u přihlašování a oprávnění, citlivých osobních údajů, hesel, tokenů a přihlašovacích údajů, kódu kritického pro bezpečnost a všude, kde by chyba měla vážné následky.
NCSC přitom neříká, že AI v těchto oblastech nemá co dělat. Výstup má někdo projít, pochopit, zkontrolovat na zranitelnosti a ověřit, že dělá, co má. Důvěra podle autora textu může s lepšími modely růst, ale rozhodovat se má podle dnešního stavu.
Modelový příklad (nejde o skutečná data): interní nástroj na přepočet nabídek pro pár kolegů, bez osobních údajů, je vhodný kandidát na volnější režim; zákaznický portál s přihlášením a objednávkami nikoli.
Praktická pravidla pro firmu
Pravidla vycházejí z uvedených zdrojů a z obecné dobré praxe; nastavení závisí na nástroji a firmě.
- Malé kroky: jeden úkol, jedna změna, kterou lze přečíst za pár minut.
- Testy před kódem: co má fungovat, ověřují testy, které napsal nebo schválil člověk; AI píše kód, dokud neprojdou. NCSC takový postup uvádí mezi možnými polohami na své škále, DORA upozorňuje, že bez silných testů a rychlé zpětné vazby větší objem změn vede k nestabilitě.
- Revize druhým člověkem: změnu čte někdo jiný než zadavatel.
- Nejmenší nutná práva: agent nemá přístup k ostrým datům, heslům ani produkčnímu serveru. Claude Code umí spouštět příkazy s omezením souborů a sítě; v ručním režimu se před úpravou souborů či spuštěním příkazu ptá, v automatickém o akcích rozhoduje oddělený model, takže režim je třeba zvolit vědomě. Pravidla ochrany větví v GitHubu mohou agentovi Copilotu zabránit ve vytvoření nebo úpravě návrhu změny.
- Jmenovaný odpovědný: u každé změny je zapsáno, kdo ji schválil a kdo ji bude udržovat.
- Pilot v malém: začít interním nástrojem a po několika týdnech vyhodnotit, kam až agenta pustit.
Jak pustit agenta ke kódu krok za krokem
Jeden úkol, jedna změna, kterou člověk přečte za pár minut.
Co má fungovat, ověřují testy, které napsal nebo schválil člověk.
Pracuje v oddělené kopii bez přístupu k ostrým datům a heslům.
Změnu čte někdo jiný než zadavatel a znovu spustí testy.
Změnu přijme jmenovaný odpovědný a zapíše se, kdo ji schválil.
Kdo za výsledek odpovídá
Nástroj odpovědnost nepřebírá, jak ukazuje dokumentace Claude Code i Copilotu a doporučení NCSC o důslednějším dohledu při vysokých sázkách. Organizace proto předem určí, kdo změnu schvaluje a kdo kód udržuje. Při výběru činností a pravidel pomáhá AI audit a zavedení do firmy; zakázkový nástroj se vyplatí nejdřív popsat v zadání pro vývoj. Text je informační a nenahrazuje právní poradenství; odpovědnost za konkrétní software, smlouvy s dodavateli a osobní údaje je vhodné řešit s právníkem.
Zdroje a stav informací
Stav informací k 11. 11. 2026. Údaje jsou ověřené u těchto zdrojů:
- Příspěvek Andreje Karpathyho z 2. února 2025, který zavedl pojem vibe coding (veřejné rozhraní FxTwitter) (Andrej Karpathy, síť X (přes FxTwitter))
- Measuring the Impact of Early-2025 AI on Experienced Open-Source Developer Productivity (METR)
- We are Changing our Developer Productivity Experiment Design (METR)
- Announcing the 2025 DORA Report (Google Cloud (DORA))
- DORA research: přehled ročníků (DORA (Google Cloud))
- Stack Overflow Developer Survey 2026: AI (Stack Overflow)
- Stack Overflow Developer Survey 2026: Methodology (Stack Overflow)
- The ‚vibe coding spectrum‘ approach to AI-assisted software development (NCSC (Národní centrum kybernetické bezpečnosti, Spojené království))
- NCSC CEO: Seize ‚disruptive‘ vibe coding opportunity to make software more secure (NCSC (Národní centrum kybernetické bezpečnosti, Spojené království))
- Security (dokumentace Claude Code) (Anthropic)
- About GitHub Copilot coding agent (dokumentace) (GitHub)
Jak články vznikají a ověřují: redakční zásady blogu.
Rozumný začátek je interní nástroj bez citlivých dat. Agent pracuje v izolované kopii bez přístupu k heslům, mění malé kusy kódu, testy napíše nebo schválí člověk a změnu schvaluje jmenovaný druhý člověk. Po několika týdnech se vyhodnotí, zda agenta pustit i k důležitějšímu kódu.