Modelová situace: správce reklamního účtu najde konektor, který slibuje, že AI asistent sám vypíše výdaje všech kampaní. Konektor ale při instalaci dostane přihlášení k účtu, ze kterého se platí reklama. Záleží proto na tom, kdo ho napsal a co smí.

API je rozhraní, přes které program posílá platformě dotazy a příkazy, SDK je sada hotového kódu pro jeden programovací jazyk. MCP server využívá otevřený protokol Model Context Protocol a nabízí AI asistentovi pojmenované nástroje, třeba „vypiš kampaně“ nebo „vytvoř štítek“.

K 19. listopadu 2026 mají MCP server v dokumentaci Google Ads, Meta i Microsoft Advertising. Článek vychází z oficiálních stránek provozovatelů a z doporučení OWASP, není právním poradenstvím.

Co znamená „oficiální“ u SDK, API a MCP serveru?

Oficiální znamená, že nástroj vydává provozovatel platformy a sám se k němu hlásí ve své dokumentaci. Logo platformy v názvu nic nedokládá, to si může dát kdokoli, a za neoficiální nástroj odpovídá cizí autor, ne Google, Meta či Microsoft.

Oficiální také neznamená hotový: dokumentace Googlu uvádí u serveru Google Ads verzi 0.0.6, což obvykle značí ranou fázi vývoje, a Meta radí zacházet s MCP servery jako s jakoukoli integrací třetí strany.

Ověřit to jde čtyřmi kroky bez programátorských znalostí:

  • Odkaz vede z dokumentace provozovatele k nástroji: Google odkazuje na repozitář (úložiště kódu) v organizaci googleads na GitHubu, Meta uvádí své servery na doméně mcp.facebook.com.
  • Vlastníkem repozitáře, balíčku nebo domény je provozovatel. Samotný vlastník ale nestačí: README serveru Google Ads oficiální podporu výslovně neuvádí, doložit ji musí odkaz z dokumentace Googlu.
  • Licence a verze jsou uvedené: server Google Ads má Apache-2.0, SDK od Mety vlastní licenci Mety.
  • Dokumentace říká, co nástroj umí zapsat; když to chybí, platí jen to, co dovolí oprávnění uživatele.

Co k 19. listopadu 2026 uvádí dokumentace Googlu, Mety a Microsoftu?

Dokumentace všech tří provozovatelů popisuje MCP server pro reklamní účet, ale liší se tím, co smí měnit:

  • Google Ads, server: kód leží v organizaci googleads. Čte účty a spouští dotazy v jazyce GAQL, zapisovat umí jen samostatné podklady k reklamám (assety) a štítky; kampaně, reklamy, rozpočty ani nabídky měnit nemůže. Čtecí provoz je volba v konfiguraci, výchozí konfigurace má vše zapnuté.
  • Google Ads, API: vývojářské tokeny (klíče označující aplikaci) byly podle stránky o serveru k 9. září 2026 ukončeny, starší návody tedy mohou být neplatné.
  • Meta, server: Ads je jeden ze tří oficiálních serverů Mety, přihlášení jde přes OAuth. Nástroje zahrnují reporty, tvorbu a úpravy kampaní, katalogy i záznamy aktivity. Přehled nepopisuje schvalování změn ani čtecí režim, obecná stránka Mety ale radí používat přístup jen pro čtení, dokud nejsou změny potřeba.
  • Microsoft Advertising, server: oznámení ze 17. června 2026 ho popisuje jako otevřený pilot s přístupem jen pro čtení, návod v Microsoft Learn z 20. října 2026 ukazuje připojení přes Microsoft Entra ID, ale aktuální stav pilotu neuvádí. Rozsah oprávnění má v názvu manage a způsob vynucení čtení návod nepopisuje, jistotu proto dává teprve role uživatele.
  • Microsoft Advertising, API: vyžaduje vývojářský token a přihlášení přes OAuth; token sám další oprávnění nedává, rozhoduje role uživatele (dokumentace z 5. června 2026).

Jak ověřit SDK a API od Mety: vlastník, verze, licence a oprávnění

U SDK od Mety stačí porovnat vlastníka repozitáře, verzi a licenci, u API navíc oprávnění. Modelová situace: vývojář obnovuje skript na stahování statistik z Meta Ads a hledá správný balíček.

Repozitář facebook-python-business-sdk leží na GitHubu v organizaci meta, ale balíček facebook_business na PyPI (úložišti balíčků pro Python) uvádí autora Facebook a odkazuje na organizaci facebook. Změnu názvu stránky nepotvrzují, proto je rozumné obě adresy porovnat.

K 19. listopadu 2026 se zdroje rozcházejí i ve verzi: PyPI uvádí 27.0.0 nahranou ten den, seznam vydání na GitHubu ale končil verzí 26.0.4 z 5. listopadu 2026. Rozumné je instalovat pevnou verzi a číst poznámky k vydání.

Licence je vlastní a liší se od běžných open source licencí typu MIT či Apache 2.0: kód smí zdarma používat, upravovat a šířit jen ve spojení s webovými službami a API Facebooku a při dodržení pravidel platformy. Je to stručný popis, ne právní výklad.

Poznámky k vydání ukazují změny, které kód neprozradí: podle verze 25.0.0 z března 2026 jde kampaně Advantage+ Shopping a Advantage+ App přes Marketing API od 19. května 2026 v žádné verzi vytvářet ani upravovat, takže skript, který je zakládal, selže bez ohledu na verzi SDK.

Dokumentace Marketing API jmenuje oprávnění ads_read a ads_management. Vlastní účet zvládne standardní přístup, cizí účty vyžadují rozšířený přístup po schválení aplikace Metou a volání na jakékoli úrovni běží proti ostrým datům. Platnost tokenů stránka neuvádí.

Jak asistenta připojit bezpečně: nejmenší oprávnění a schvalování člověkem

Nejbezpečnější je dát asistentovi samostatného uživatele jen s právem čtení a každou změnu nechat schválit člověkem, protože pojistku tvoří oprávnění uživatele, ne ohleduplnost asistenta. OWASP uvádí u rizika LLM06:2025, nadměrné pravomoci AI agenta, tři příčiny: zbytečné funkce, zbytečná oprávnění a příliš velkou samostatnost.

Modelový příklad: asistent má každé ráno shrnout výdaje kampaní. Ke čtení nepotřebuje měnit rozpočty, takže každé právo navíc je nadbytečné.

Připojení má šest kroků:

  1. Založit asistentovi samostatného uživatele. OWASP radí jednat pod identitou uživatele a v jeho rozsahu, ne pod širokým privilegovaným účtem.
  2. Dát mu nejnižší úroveň přístupu. V Google Ads je to Read only: smí prohlížet kampaně i fakturační údaje a spouštět reporty, ale nesmí upravovat kampaně ani fakturaci. V Microsoft Advertising se volí nejslabší role, která stačí.
  3. U Mety schválit jen ads_read, pokud ho nástroj nabízí samostatně; ads_management nedávat. Oprávnění jde podle Mety kdykoli zkontrolovat a zrušit v části Business Integrations.
  4. Vypnout zápisové nástroje. Server Google Ads to umožňuje v souboru tools_config.yaml vypnutím skupin assets a labels; výchozí konfigurace má všechny zapnuté.
  5. Změny nechat schvalovat člověkem. Server Google Ads ve výchozím stavu provede jen zkušební běh bez uložení a k uložení chce druhé volání se stejnými parametry a kontrolním součtem; ten podle Googlu řízení přístupu nenahrazuje.
  6. Záznamy uchovávat a číst. Server Google Ads zapisuje volání nástrojů do záznamu a Meta radí prověřovat propojené servery každých několik měsíců. OWASP dodává, že záznamy škodě nezabrání, ale omezí ji.

Cesta jedné změny od asistenta k reklamnímu účtu

Asistent změnu navrhne
Jen připraví, co by se změnilo; nic se zatím neodešle.
Zkušební běh bez uložení
Nástroj ukáže výsledek, ale nic nezapíše (u Google Ads parametr validate_only).
Člověk změnu schválí
Odpovědná osoba si změnu přečte a výslovně potvrdí.
Provede ji omezený uživatel
Změna proběhne jen v rozsahu, který dovolí jeho oprávnění.
Záznam a kontrola
Kdo, kdy a co změnil, jde dohledat a pravidelně se to prochází.
Zjednodušený postup podle doporučení OWASP (schválení člověkem u zásadních změn, nejmenší oprávnění, záznamy) a dvoukrokového zápisu změn podle serveru Google Ads.

Jak poznat neoficiální konektor a co zkontrolovat před připojením?

Neoficiální konektor prozradí chybějící odkaz z dokumentace provozovatele a jiný vlastník, než je platforma. Modelová situace: kolega pošle konektor, který „stačí nainstalovat a vložit přístupový klíč“. Konektory jiných dodavatelů mohou mít podobný název, název ani logo tedy nestačí.

Rizika jsou dvě. První je únik přístupových údajů: konektor třetí strany musí přihlášení přijmout, a získá je tedy i ona. Server Google Ads sám upozorňuje, že připojený asistent získá přístup k datům účtu a že uložené záznamy volání nejsou ve výchozím stavu šifrované.

Druhé riziko je změna bez schválení. Meta upozorňuje, že nedůvěryhodný obsah, třeba dokument nebo webová stránka, může skrývat pokyny, které agenta přimějí zneužít jeho oprávnění (prompt injection). Modelový příklad: komentář pod reklamou, který asistentovi nařizuje změnit rozpočet. Meta proto nedoporučuje dávat změnová oprávnění agentům zpracovávajícím nedůvěryhodný vstup.

Před připojením má smysl projít osm bodů; nastavení lze připravit i v rámci služby MCP a napojení AI nástrojů.

  • Dokumentace provozovatele na nástroj odkazuje.
  • Vlastníkem repozitáře, balíčku nebo domény je provozovatel.
  • Licence je přečtená a verze pevně daná, ne „nejnovější“.
  • Je známo, které nástroje umějí měnit data; zápisové jsou vypnuté.
  • Asistent má samostatného uživatele s nejnižší úrovní přístupu a vidí jen potřebné účty.
  • Přihlašovací údaje leží mimo kód, konverzaci a sdílené dokumenty a je jasné, kde se zruší.
  • Změny schvaluje člověk a každý zápis jde dohledat v záznamu.
  • První zkouška proběhla na malém nebo testovacím účtu.

Zdroje a stav informací

Stav informací k 19. 11. 2026. Údaje jsou ověřené u těchto zdrojů:

Jak články vznikají a ověřují: redakční zásady blogu.

ZKUSTE TO V PRAXI

Před připojením asistenta založit samostatného uživatele s úrovní jen pro čtení, ověřit server podle odkazu z dokumentace provozovatele a vypnout zápisové nástroje. Změny nechat schvalovat člověkem a po týdnu zkontrolovat záznamy i seznam připojených aplikací.

Nejasný pojem?Nahlédněte do slovníku ↗