„Chceme nový web“ je věta, kterou slyší každý, kdo weby připravuje. Hned za ní často následuje otázka na vzhled: jaké budou barvy, jaké písmo, jestli bude nahoře velká fotografie. Vzhled je ale až navazující vrstva. Když pod ním chybí rozmyšlený cíl, vznikne web, který je sice hezký, ale návštěvníkovi příliš nepomáhá.

Článek je určen majitelům firem a zaměstnancům, kteří web sami nebudou programovat, ale budou ho zadávat, schvalovat a používat. Projdeme, v jakém pořadí věci řešit a co připravit. Příklady budou z fiktivní truhlářské dílny, která vyrábí kuchyně a vestavěný nábytek na míru.

Nejdřív cíl: co má návštěvník udělat

Zeptejte se, proč web vlastně má existovat. Věta „aby o nás lidé věděli“ je příliš neurčitá. Užitečnější je konkrétní podoba: návštěvník si prohlédne ukázky kuchyní a pošle poptávku, nebo si domluví schůzku, nebo najde adresu dílny a otevírací dobu.

Dokončení takové žádoucí akce se v marketingu nazývá konverze. Web může mít i vedlejší cíle, ale obecně je rozumné mít jeden hlavní. Jinak si na stránce mohou konkurovat tlačítka a návštěvník neví, kam kliknout.

Stejně důležité je, pro koho web vzniká. Soukromý zájemce o kuchyň často hledá především fotografie hotových zakázek a představu o postupu. Firma, která zařizuje kanceláře, může řešit termíny, reference a způsob fakturace. Každá skupina potřebuje od webu něco jiného.

Když je cíl úzký, například přihlášení na den otevřených dveří v dílně, nemusíte měnit celý web. Může stačit samostatná landing page, tedy vstupní stránka věnovaná jedné nabídce a jednomu dalšímu kroku.

Strukturu webu určují otázky zákazníků

Řada firemních webů se člení podle toho, jak firma vypadá zevnitř: O nás, Divize, Produkty, Kontakt. Zákazníci ale obvykle přemýšlejí v otázkách. Co přesně nabízíte? Pro koho to je? Jak spolupráce probíhá, od zaměření po montáž? Jak dlouho trvá výroba a kolik to přibližně stojí? Co když se něco nepovede?

Sepište otázky, které vám lidé opravdu kladou po telefonu a v e-mailech, a podle nich rozdělte stránky. Seznamu stránek a jejich uspořádání se říká struktura webu, odborně též informační architektura. Tomu, jak člověk web prožívá a jak snadno na něm zvládne, co potřebuje, se říká UX (z anglického user experience, uživatelská zkušenost). Přehledná struktura je jeho součástí.

Na strukturu je vhodné navázat texty, nebo alespoň jejich hrubou podobu, a teprve potom grafický návrh. Pokud designér kreslí stránky s nadpisy typu „Zde bude text“, skutečné texty se do hotového návrhu mohou nevejít a návrh se musí předělávat.

Texty obvykle dobře napíše ten, kdo zná zákazníky: vy, váš obchodník nebo textař, který se vás důkladně vyptá. U fotografií platí podobně, že vlastní snímky dílny, výrobků a lidí mohou působit důvěryhodněji než univerzální obrázky, které by mohl mít kdokoli.

Co si připravit, než web zadáte

Dodavatel nemůže splnit očekávání, která nezná. Písemnému zadání se v oboru říká brief. Nemusí být dlouhý, ale měl by obsahovat:

  • jednu větu o hlavním cíli webu a seznam skupin návštěvníků
  • otázky, které zákazníci opakovaně kladou
  • seznam stávajících stránek, které chcete zachovat nebo zrušit
  • ukázky webů, které se vám líbí, i těch, které ne, s vysvětlením proč
  • logo, firemní barvy a písmo, pokud už je máte
  • dohodu, kdo dodá texty a fotografie a v jakém termínu
  • přístupy k doméně (jméno vašeho webu v internetové adrese) a ke stávajícímu webu
  • jméno jednoho člověka, který za firmu rozhoduje a schvaluje

Redakční systém, nebo statický web?

Zjednodušeně jsou dvě základní cesty. První je redakční systém, zkráceně CMS (z anglického content management system), tedy systém pro správu obsahu. Má administraci, v níž texty a obrázky upravíte sami v prohlížeči. Druhou cestou je statický web složený z hotových souborů, obvykle bez administrace: změna se provede v podkladech a web se pak znovu nahraje na server, tedy na počítač, na kterém web běží.

Žádná z cest není obecně lepší. Rozhodněte podle toho, kdo a jak často bude web měnit, ne podle módy. Obě mají své výhody a omezení:

  • Redakční systém: obsah, včetně aktualit, měníte sami a rychle. Vyžaduje ale pravidelné aktualizace a zálohy (u některých služeb je zajišťuje poskytovatel), jinak roste riziko poruch a napadení.
  • Statický web: provoz bývá jednoduchý a je méně míst, kde se může něco pokazit. Změny ale obvykle vyžadují technicky zdatného člověka nebo předem dohodnutý postup.

Spuštění: staré adresy a vyhledávače

Pokud už firma web má, mají jeho stránky adresy, které znají vyhledávače, odkazující weby i lidé ve svých záložkách. Nový web adresy často změní. Bez opatření pak návštěvníci narazí na chybovou stránku „nenalezeno“ a vyhledávač nepozná, že nová stránka nahrazuje starou. Stránky, které lidé dosud nacházeli, se pak mohou ve výsledcích vyhledávání objevovat hůře.

Řešením je trvalé přesměrování ze staré adresy na odpovídající novou, označované stavovým kódem 301. Obecně platí, že přesměrování má vést na stránku s obdobným obsahem, ne hromadně na úvodní stranu. Připravuje se před spuštěním jako tabulka „stará adresa, nová adresa“ a po spuštění se ověří, že všechna přesměrování fungují.

Základy SEO (z anglického search engine optimization), tedy úprav webu a obsahu, které vyhledávačům usnadňují web najít a porozumět mu, lze obecně shrnout do několika zásad: každá stránka má vlastní srozumitelný titulek a krátký popis (vyhledávač je může ve výsledcích upravit), texty odpovídají na to, co lidé hledají, obrázky mají textový popis a web se dobře načítá v telefonu.

Po spuštění také ověřte, že web nezůstal před vyhledávači skrytý: nastavení z testovací fáze, které vyhledávačům web zakazuje, se občas zapomene vypnout. Pozici ve výsledcích nikdo zaručit nemůže, ale zbytečným překážkám se dá předejít.

Po spuštění: měření, údržba a časté chyby

Web není hotový spuštěním. Předem určete, co budete sledovat, třeba kolik lidí odeslalo poptávkový formulář nebo klepnulo na telefonní číslo, a kdo čísla jednou za čas projde. Počítejte i s údržbou: aktualizacemi, zálohami a kontrolou formulářů.

Časté chyby bývají předvídatelné:

  • design se schvaluje dřív než struktura a texty
  • web říká, co firma dělá, ale ne, co z toho má zákazník
  • hlavních cílů je příliš mnoho a žádný nevyčnívá
  • texty a fotografie se dodávají na poslední chvíli
  • po spuštění se o web nikdo nestará
  • na staré adresy se zapomene
ZKUSTE TO V PRAXI

Napište jednu větu o tom, co má návštěvník na webu udělat. Pak vypište pět otázek, které vám zákazníci kladou nejčastěji, a ke každé určete stránku, na které web odpoví. Tím vznikne základ zadání dřív, než padne slovo o barvách.

Nejasný pojem?Nahlédněte do slovníku ↗