V internetovém obchodě zákazníkovi zboží nahrazují fotografie, na firemním webu ukazují, kdo za firmou stojí. Obojí funguje jen tehdy, když snímky nesou informaci a firma k nim má práva.
Text spojuje výzkum použitelnosti, přípravu souborů, práva k fotografiím a obrázky z umělé inteligence. U údajů je rok a metodika, protože část výzkumu je stará; právní pravidla platí k 11. listopadu 2026.
Které fotografie na webu zákazníkům podle výzkumu pomáhají?
Pomáhají snímky, které nesou informaci: ukážou velikost, vzhled na těle nebo v použití, detail a skutečné lidi. Modelový příklad (nejde o skutečná data): u batohu je jediná fotka na bílém pozadí a zákazník netuší, zda se do něj vejde notebook.
Baymard Institute, který testuje použitelnost e-shopů, uvádí, že se 42 % uživatelů snaží odhadnout velikost produktu z fotografií. V jeho benchmarku více než 155 webů (aktualizace z března 2026) chybí snímek v měřítku u 37 % webů, snímek na modelu u 23 % a procházení fotografií od recenzentů u 63 %; zákazníci je přitom podle Baymardu používají k ověření, zda snímky prodejce odpovídají skutečnosti. Počet testovaných osob článek neuvádí.
Starší pozorování Nielsen Norman Group z října 2010 vychází z měření pohybu očí bez uvedeného postupu a počtu účastníků, jde tedy o příklady, ne o kontrolovaný pokus. Uživatelé podle něj ignorují stockové fotografie generických lidí a ozdobné snímky, skutečných zaměstnanců si všímají: u služby FreshBooks strávil testovaný uživatel o 10 % víc času u portrétů než u životopisů, ačkoli ty zabíraly o 316 % víc místa. Zvětšený pohled na produkt má být aspoň dvakrát větší než náhled; autor viděl zvětšeniny jen asi o pětinu větší.
Novější srovnání skutečných zaměstnanců a stockových fotografií zde ověřeno nebylo. Zda doplnění snímků zvedne prodej, ukáže až vlastní A/B test, tedy souběžné porovnání dvou verzí stránky.
Co na produktových stránkách chybí
Jak fotografie připravit, aby web nezpomalily a byly přístupné?
Pomáhá moderní formát, přiměřená velikost souboru, správné načítání hlavního obrázku a vyplněný alternativní text. Modelový příklad: úvodní fotka kategorie je v původní velikosti z fotoaparátu a v CSS nastavená jako pozadí, takže se vykreslí se zpožděním a Google ji neindexuje.
Rychlost hlavního obsahu měří ukazatel LCP (Largest Contentful Paint) z balíku Core Web Vitals, tedy čas vykreslení největšího prvku stránky, často fotografie. Podle web.dev je dobrý LCP do 2,5 sekundy aspoň u 75 % návštěv. Samotné zmenšení souboru LCP zlepšit nemusí.
- Formát: AVIF nebo WebP v rozměrech odpovídajících zobrazení.
- Hlavní obrázek: bez odloženého načítání (lazy loading), vložený do HTML jako img, ne jako CSS pozadí, a s atributem fetchpriority s hodnotou high (jen u jednoho či dvou obrázků).
- Alt text: podle WCAG 2.2 (kritérium 1.1.1, úroveň A) textová alternativa se stejným účelem, u ozdobného obrázku označení, aby ho čtečky přeskočily; podle Googlu užitečný text bez nacpaných klíčových slov.
- Název souboru: krátký a popisný, ne image1.jpg.
Komu fotografie patří a kdy je potřeba souhlas zobrazených lidí?
Původní fotografie je chráněna autorským právem a firma ji smí použít jen s povolením autora; k zachycení a šíření podoby člověka, podle které jde určit jeho totožnost, potřebuje jeho svolení. Snímek stažený z vyhledávače tedy firma na web bez licence dát nesmí.
Podle autorského zákona (č. 121/2000 Sb.) je fotografie dílem, pokud je původní (§ 2 odst. 2), autorem je vždy fyzická osoba (§ 5) a užití může smlouvou povolit autor (§ 12). Zveřejnění na webu je sdělování veřejnosti (§ 18 odst. 2). Fotí-li zaměstnanec při plnění pracovních povinností, vykonává majetková práva zaměstnavatel, pokud není dohodnuto jinak (§ 58); s externím fotografem je jistější sepsat, k čemu, kde a na jak dlouho smí firma snímky užít.
Rozsah užití určuje licence. Standardní licence placené fotobanky Adobe Stock je trvalá a celosvětová, u webu bez omezení počtu návštěvníků, a lze ji převést na svého klienta nebo zaměstnavatele, ne na více z nich. Snímky jen pro redakční užití nesmějí sloužit komerčním účelům. Bezplatné fotobanky mají vlastní podmínky, které tu nerozebíráme: zdarma neznamená bez podmínek.
Občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) vyžaduje svolení k zachycení podoby člověka tak, aby šlo určit jeho totožnost (§ 84), i k jejímu šíření (§ 85 odst. 1). Svolení lze odvolat, i když bylo dáno na určitou dobu; bez podstatné změny okolností nebo jiného rozumného důvodu však odvolávající nahradí škodu (§ 87). Výjimky platí například pro úřední účel, veřejné vystoupení ve věci veřejného zájmu, vědu, umění a zpravodajství, vždy přiměřeně (§ 88 až 90); pro propagaci firmy obvykle nestačí.
Fotografie, podle které lze člověka určit, je i osobním údajem (čl. 4 odst. 1 GDPR). Opírá-li se firma o souhlas, musí být svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný (čl. 4 bod 11) a jde ho kdykoli odvolat stejně snadno, jako se dává (čl. 7 odst. 3).
Kdy musí být obrázek vytvořený umělou inteligencí označen?
Označit se musí především deepfake: obsah (obrázek, zvuk, video) vytvořený nebo upravený umělou inteligencí, který připomíná existující osoby, předměty či místa a falešně by působil jako pravý. Povinnost podle čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1689 má nasazovatel, tedy ten, kdo AI systém používá mimo osobní neprofesní činnost; obvykle jím je i firma, která generátorem vytváří obrázky na web. Strojově čitelné značení ukládá odst. 2 poskytovateli nástroje.
Modelový příklad: e-shop vydává fotorealistický portrét „spokojené zákaznice“ z AI za skutečný. To znakům deepfake odpovídá, abstraktní ilustrace ne.
Čl. 50 platí podle Komise od 2. srpna 2026; u strojového značení systémů uvedených na trh před tímto dnem je odklad do 2. prosince 2026 a obsah vytvořený před 2. srpnem 2026 není nutné zpětně označovat. Označení pro lidi musí být jasné a patrné nejpozději při prvním setkání s obsahem (odst. 5); u zjevně umělecké, satirické nebo fikční tvorby stačí označení, které nebrání zobrazení díla.
Google v pravidlech Merchant Center pro e-shopy vyžaduje u obrázků z AI metadata IPTC DigitalSourceType s hodnotou TrainedAlgorithmicMedia (údaj vložený do souboru). Pravidla sociálních sítí a reklamních systémů zde ověřena nebyla.
Nielsen Norman Group v srpnu 2026 testovala 77 dospělých obyvatel USA: šest verzí úvodní stránky fiktivní poradenské firmy se lišilo jen hlavním obrázkem (tři z AI, tři stockové), lidé o AI nevěděli. AI verze dopadly lépe jen v autenticitě, o 0,4 bodu na stupnici 1 až 7, a kdo AI poznal, hodnotil web hůř. Test měl jen šest obrázků a netestoval označené snímky; NN/g připomíná studii z roku 2025, podle níž přiznání použití AI snižovalo důvěru.
Tato část je informační přehled, nikoli právní poradenství; konkrétní situaci s licencemi, souhlasy a označováním obrázků z AI je vhodné řešit s právníkem.
Co připravit před focením a nasazením snímků?
Před focením produktů a firmy pomůže seznam záběrů, smluv a náležitostí souboru.
- Produkt: celek, další strany, detail materiálu, měřítko, použití; u nošeného zboží model.
- Firma: skuteční lidé, provoz a hotové realizace; stock jen tam, kde nejde ukázat nic konkrétního.
- Smlouvy: licence od fotografa (rozsah, doba, kanály) a písemné svolení zobrazených osob včetně odvolání.
- Fotobanka: typ licence, vyloučení snímků jen pro redakční užití, uložený doklad.
- Obrázky z AI: ne jako fotografie produktu a ne místo lidí, kteří mají být skuteční; zaznamenat nástroj a zachovat metadata.
- Soubor: popisný název, alt text, rozměry, moderní formát, kontrola LCP.
Jak poctivě otestovat změnu fotografií?
Poctivý test mění jedinou věc a běží aspoň dva týdny. Modelový příklad: obchod přidá k jedné kategorii snímky v měřítku a po týdnu s vyššími prodeji je prohlásí za úspěch, ačkoli ve stejném týdnu běžela sleva.
Proto měnit jen fotografie, ne cenu ani texty, a sledovat konverzní poměr, tedy podíl návštěv končících objednávkou, i vrácené zboží. Kohavi a spoluautoři (Microsoft, LinkedIn; KDD 2014) doporučují pouštět experimenty dva týdny kvůli efektu novosti, který je podle nich v praxi neobvyklý, a výsledky, které vypadají příliš dobře, nejdřív prověřovat. Jejich příklady měly aspoň stovky tisíc uživatelů, menší obchod proto bere výsledek jako orientační.
Zdroje a stav informací
Stav informací k 11. 11. 2026. Údaje jsou ověřené u těchto zdrojů:
- Product Page UX Best Practices 2026 (Baymard Institute)
- Photos as Web Content (Nielsen Norman Group)
- AI-Generated Images Can Perform as Well as Stock Photography (Nielsen Norman Group)
- Optimize Largest Contentful Paint (web.dev (Google))
- Understanding Success Criterion 1.1.1: Non-text Content (WCAG 2.2) (W3C)
- Image SEO best practices (Google Search Central)
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 84 až 90) (Zákony pro lidi (Sbírka zákonů ČR))
- Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon (§ 2, 5, 12, 18, 58) (Zákony pro lidi (Sbírka zákonů ČR))
- Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), čl. 4 a 7 (EUR-Lex (Úřad pro publikace EU))
- Transparency obligations under Article 50 of the AI Act (FAQ) (Evropská komise)
- Guidance on using generative AI content on your website (Google Search Central)
- Adobe Stock License Terms (Adobe)
- Seven Rules of Thumb for Web Site Experimenters (KDD 2014) (Kohavi, Deng, Longbotham, Xu (Microsoft, SW Jiaotong University, LinkedIn); KDD 2014)
Jak články vznikají a ověřují: redakční zásady blogu.
Před dalším focením sepsat seznam záběrů produktu (celek, detail, měřítko, použití), s fotografem i zobrazenými lidmi uzavřít písemnou licenci a souhlas a hlavní snímek nasadit s alt textem, bez odloženého načítání a v moderním formátu. Změnu testovat aspoň dva týdny.